Vojtěška je až 50 cm vysoká rostlina podobná jetelu lučnímu. Lodyha je po celé své délce lysá a tupě hranatá. Obvejčité listy této luskoviny jsou trojčetné řapíkaté. Na jejích koncích jsou znatelné zoubky. Palisty v podobě přívěsků na lodyze jsou čárkovitě kopinaté. Kvete modrofialovými až fialovými kvítky. Její květenství vytváří hrozen o 12 až 15 květech, které jsou seskupeny do vzpřímeně rostoucích hroznů. Plodem vojtěšky jsou lusky, které mají šedočerné zbarvení. V nich postupně dozrávají semena, díky kterým se rostlina rozšiřuje po okolí. Ta mají světle hnědou barvu a když uzrají, pak ještě více ztmavnou. Semena mají ledvinovitý tvar a ze stran jsou zploštělá.
Pochází z oblastí od Malé Asie po Asii Střední. Do Evropy se dostala přes Řecko.
Dříve byla vyzžívána jako pícnina pro hospodářská zvířata.
Vojtěška obsahuje vitamíny A, D, C, E a K, aminokyseliny, železo, fosfor, sodík a křemík.
Vojtěška napomáhá normálnímu stavu vlasů a nehtů. Přispívá k normální funkci dolních močových cest. Lze ji vyzkoušet pro sexuální zdraví a menopauzální konfort. Je využívána pro své metabolické přínosy. Uvádí se také, že je vitalizující zejména při vyčerpání.
Vojtěška není vhodná pro uživatele léků proti srážení krve (např. War-farin).
Příprava nálevu: 1-2 čajové lžičky natě vojtěšky zalijte 250ml vroucí vody a přikryté nechejte 15 minut vylouhovat. Potom přeceďte.
Tato bylina je známa také pod názvy alfalfa, alfa-alfa, čudlák, čudlek, lucer, lucerka, lucinka, lucinka francouzská, travička, vojtěška, vojtěška modrá nebo vysoký jetel.