Plavuň vidlačka je středně velká, plazivá, vytrvalá bylina s 30–120 cm dlouhou vidličnatě větvenou lodyhou s četnými postranními, vzpřímenými, 100 – 300 mm vysokými výhony, které se bohatě vidličnatě větví. Listy jsou jehlicovité, 3 – 6 mm dlouhé, ve spodní části lodyhy hustěji, nahoře řidčeji střídavě uspořádané. Jejich okraje jsou pilovité, ukončené vláskovitou, bílou osinkou. Na konci četných větví bývají dlouze stopkaté klasy s výtrusnicemi, v nichž se tvoří drobné výtrusy. V naší přírodě je plavuň chráněnou rostlinou.
Plavuň vidlačka obsahuje oleje, pryskyřici, sporonin, polymerní terpen a ve stopovém množství také alkaloidy.
Plavuň vidlačka může přispět k udržení normální funkce močového měchýře a dolních močových cest, respektive celé močové soustavy. Vyzkoušet by ji mohly rovněž ženy, které trpí na premenstruační syndrom nebo horší průběh samotné menstruace. Uvádí se totiž, že rostlina má pozitivní vliv na udržení komfortu před a při menstruaci.
Příprava nálevu: 1 čajovou lžičku natě plavuně zalijte 250ml vroucí vody a nechejte 15 minut vylouhovat.
Příprava odvaru: 2 čajové lžičky natě plavuně povařte 15 minut ve 250ml vody.
Plavuň nať vnitřně užíváme velmi opatrně a ne dlouhodobě.
Tato bylina je známa také pod názvy čertův spár, červotočina, hadí mech, jelení růžek, jelení skok, kultunova bylina, koltunova zelina, medvědí tlapa, mech, mech hadí, mechsv. Jana, mech zemský, moří noha, muří noha, netápa, pás sv. Jana, rváč, špárek, štěp, vidlačka, vidlačky, vidlák, vidlička, vlačeha, vláčeha, vlačeka, vlačenka, vlačiha, vlčí chvost, vlčí noha, vlčí ocasy, zaječí opratě, zasejpátko nebo zemský mech.
