Medvědice list

Medvědice lékařská je stálezelený keřík s výškou jen 10 – 30 cm. Kořeny však sahají až do hloubky 100 cm a plazivé kmínky dorůstají do délky 30 – 90 cm, na koncích jsou vystoupavé. Větvičky medvědice jsou střídavě osázené krátce řapíkatými listy. Tmavě zelené, kožovité, drobně žilnaté listy jsou ze spodní strany jemně ochlupené. Jsou celokrajné, mají obráceně vejčitý tvar. Medvědice vykvétá v závislosti na stanovišti od dubna do července. Drobné zvonkovité květy mají bílou až narůžovělou barvu. Skládají se v převislá, řídká hroznovitá květenství. Plodem medvědice jsou červené peckovice.

Medvědice obsahuje hydrochinonové glykosidy jako arbutin, třísloviny ( gallotaniny a katechinové třísloviny ), fenolkarbonové kyseliny, flavonoidy, iridoidy, triterpeny jako kyseliny ursolovou.

Medvědice patří mezi antioxidanty, neboť chrání buňky před oxidačním stresem. Podporuje přirozenou obranyschopnost organismu a je známá svým pozitivním působením na funkce močového měchýře a ledvin. V neposlední řadě přispívá k normální hladině cukru v krvi.

Příprava nálevu: 1 čajovou lžičku natě medvědice zalijte 250ml vroucí vody a přikryté nechejte 15 minut vylouhovat. Potom přeceďte.

Do nálevu se doporučuje přidat na špičku nože zažívací sodu, protože dezinfekční účinek se projeví jen tehdy, je-li reakce moče zásaditá.

Dlouhodobé užívání nebo její nadměrné dávky poškozují játra a mohou vyvolat glykosurii.

Tato bylina je známa také pod názvy hrozník, kostrhounek, kostrhún, kostrounek, lesní ostružina, medvědí hrozen, nedvědice, tolokněnka nebo tolotěnka.